Montepulciano

Horské městečko Montelpulciano leží na vrcholcích, které oddělují údolí Val di Chiana od Val d’Orca v nadmořské výšce 600 metrů. Montepulciano charakterizují budovy od předních renesančních architektů a druhé nejlepší toskánské víno: Vino Nobile.

Montepulciano bylo pravděpodobně obydleno již Etrusky a Římany. Ve 12. století se město připojilo k Sieně a ve 13. století se městečko spojilo s obyvateli Florencie. Rozpory mezi těmito městy se stále opakovaly a Montepulciano bylo několikrát poničeno. V 16. století se Montepulciano stalo episkopálním sídlem a městem se samosprávním statutem.

Památky

Ulici Via Grachiano nel Corso lemují renesanční paláce od Vignoly, Antonia Sangalla staršího a dalších. Pozornost si zaslouží i Palazzo Bucelli, do jehož spodní části jsou vsazeny etruské popelnice.

Náměstí Piazza Grande bylo už od dávných dob centrem města a dnešní podobu získalo v 16. století. Náměstí vymezují Sangallovy paláce, dóm a Palazzo Comunale s nádherným nádvořím ze 14. století a fasádou vytvořenou Michelozzem.

Palazzo Nobili-Tarugi a Palazzo del Monte Cantucci nechal v 16. století vybudovat Antonio da Sangallo il Vecchio pro Kardinála del Monte.
Palazzo Avignonesi byl postaven v 16. století na místě dřívějšího rodinného domu. Je posazen do travertinového kamene a u jeho vchodu jsou lví hlavy.
VPalazzo Neri-Orselli sídlí Museo Civici a obrazová galerie Crociani s malbami ze sienské a florentské školy.

Katedrála byla postavena na místě kostela Santa Maria zbořeného v 16. století. Stavbě dominuje zvonice z 15. století.

Na travnatém plácku pod městskými hradbami stojí Sangallův precizně geometricky pojatý poutní kostel Tempio di San Biagio z 16. století. Bývá označován za nejkrásnější ukázku přechodu od vrcholné renesance k řeckému kříži. Jeho travertinové stěny vytvářejí s okolní přírodou dokonalou harmonii. V interiéru je uchována vzácná umělecká výzdoba.